Nejhorší zážitky z DMV: Vaše příběhy

Úřad pro motorová vozidla (DMV) je šedou a hnědou zónou, kde se sny často rozplývají. Člověk si vezme číslo, čeká v řadě a pak se od unaveného úředníka dozví, že zapomněl nějaký podivný papír. Musí se vrátit jindy, a přitom je nyní nelegální řídit své auto. Nic se tu neděje rychle a nikdo uvnitř budovy si snad ani nepamatuje, jaké to je být šťastný. DMV je pro většinu Američanů jedním z mála míst, kde se osobně setkávají s vládou, a proto si lze snadno představit, co lidé myslí, když si stěžují na byrokracii a vládní přeregulování.

V Ohiu, kde žiji, je to ještě komplikovanější. Úřad pro motorová vozidla je oddělen od registru vozidel, což znamená, že musíte navštívit dvě různá městská pracoviště a čekat ve dvou různých řadách, abyste si legalizovali své nové vozidlo. Přestěhoval jsem se do Ohiu před třemi lety a přiznávám, že mám více aut a motorek, než je průměr – celkem osm s čtyřmi koly a čtyři s dvěma. Strávil jsem desítky návštěv a utratil tisíce dolarů, abych si legalizoval svá vozidla v tomto státě. A stále to není u konce.

Když jsem si před pár měsíci koupil Audi A3 E-Tron, dealer podal žádost o převod titulu na mé jméno z Kalifornie, který mi nedávno dorazil do schránky. Přinesl jsem kalifornský titul na Úřad titulu v Ohiu, avšak bylo mi řečeno, že s tímto titulem nemohu nic dělat, a místo toho bych prý měl přinést Kupní smlouvu. Momentálně pracuji na tom, abych tuto situaci vyřešil. Dám vám vědět, jak to dopadne.

Jsem téměř přesvědčen, že každý, kdo se zabývá automobily, má svůj příběh o frustraci z DMV. Podělte se o své oblíbené příběhy o zoufalých situacích, kdy jste zírali na apatického úředníka, který vám sdělil, že formulář, který jste si vytiskli a vyplnili, je vlastně ten špatný a musíte začít znovu příště. Pojďme zjistit, kdo má nejhorší příběh a společně si takové zážitky ulevíme.